Můj bojový zápal...

Co je to sdílené malování? Za normálních okolností bych to nazvala worshopem, malování v plenéru s více lidmi. Čas, kdy si člověk nemáchá štetcem sám ve své bublině. Za covidových okolností je to spuštění skypu a malování přes kameru. Dva lidé, jedno téma.

Během pandemického roku jsem se začala učit korejsky. Co to má společného s malováním, ptáte...

Rok se s rokem sešel a mohu říct, že jsem pyšná na nový deníko-diář. Nyní už opravdu vím, že to je deník. Žádné schůzko-informace do něj nepíši. Neodchytala jsem ještě všechny mouchy, ale cítím se býti na dobré cestě! Příští rok to už určitě bude úplně bezchybné a výstavné dílo!

Kolaborace. To je pro mě velmi specifické a těžké téma. Vůbec se necítím na freelanceřinu, lidově česky "práci na volné noze." Asi by mi dřív upadla nebo by byla amputována. Abych to uvedla na pravou míru, byl čas, kdy jsem se o to snažila. Čerstvě po škole, plná plánů a snů, že na mě celou tu dobu studií někde...

Minulý rok byl celý ve znamení práce na Riddli. Což spočívalo hlavně v sezení u počítače a pracování ve photoshopu. Přesto se mi podařilo dokončit, alespoň jeden akvarel. Těsně před Vánoci.

Před dvěma roky jsem se rozhodla psát si deník. Spíš by se dalo říct, že mě do toho přemluvila sestřička. Jde spíš o diář, který pro tento účel používám.